Arcidiecézní muzeum, 19:00

Čas: 19:00
Vstupenky objednávejte ještě dnes pomocí tohoto formuláře

Účinkující: 

Henrietta Lednárová / soprán

Henrietta Lednárová / soprán
Henrietta Lednárová je absolventkou VŠMU ve třídě prof. Viktorie Stracenské. Už za studií velmi úspěšně a často reprezentovala svoje pěvecké umění na domácích i zahraničních koncertních pódiích. V roce 1991 se stala ve Vídni vítězkou pěvecké soutěže Mladí přátelé Vídeňské státní opery. S Moyzesovým kvartetem realizovala nahrávky současné americké tvorby pro společnosti MMC Recording Boston. Z dalších renomovaných hudebních formací a orchestrů, se kterými úspěšně spolupracovala, je třeba zmínit především Slovenskou filharmonii, Státní filharmonii Brno, FOK, Slovenský komorní orchestr aj. (text z r. 2001)

Ludovít Ludha / tenor

Ludovít Ludha / tenor
L’udovít Ludha je absolventem VŠMU v Bratislavě pod vedením prof. Vlasty Hudecové. Už za studií absolvoval turné v Itálii, kde interpretoval Mši C dur L. v. Beethovena. V roce 1987 získal první cenu na celostátní soutěži posluchačů vysokých škol ČSFR. Ještě v tom roce vystoupil v rámci Salzburger Festspiele. V r. 1988 se stal sólistou opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, od r. 1991 se datuje jeho mezinárodní kariéra (hostoval na divadelních a koncertních pódiích v Itálii, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Španělsku, Izraeli, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Španělsku, Izraeli, Egyptě, USA). (text z r. 2001)

Martin Babjak / baryton

Martin Babjak / baryton
Martin Babjak je sólistou Slovenského národního divadla v Bratislavě, laureát Pavarottiho soutěže z Philadelphie a vítěz 27. ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Totti dal Monte v italském Trevisu. Studoval na bratislavské konzervatoři ve třídě prof. I. Černecké. V r. 1985 byl posluchačem pěvecké školy Centro di perfezionamento cantanti Iirici Teatro La Scala v Miláně. O dva roky později nastoupil na sólovou operní dráhu v Banské Bystrici, odkud ho v r. 1989 angažovali do opery SND, kde působí dodnes (text z r. 2001).

Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor
Pražský filharmonický sbor zahájil svou činnost v roce 1935 pod vedením svého zakladatele, sbormistra Jana Kühna. Původně malý rozhlasový sbor se brzy rozrostl na dvousetčlenné těleso s pod názvem Český pěvecký sbor se stal spolehlivým partnerem orchestrů při uvádění kantát, oratorií i oper. V roce 1935 byl svor organizačně přičleněn k České filharmonii, celá historie sboru je tedy spjata s tímto tělesem a všemi jeho dirigenty. V r. 1959 přebírá vedení souboru prof. Josef Veselka, pod jehož vedením podniká sbor velká zahraniční turné po Evropě a poprvé účinkuje v Japonsku. Nová etapa umělecké činnosti sboru nastala v roce 1990 po osamostatnění tělesa za vedení Pavla Kühna. Sbor navazuje nové kontakty se zahraničím, spolupracuje s Berlínskou filharmonií, Izraelskou filharmonií, Drážďanskou filharmonií, FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Českou filharmonií aj. Současným sbormistrem je Jaroslav Brych. (text z r. 2001)

Kantiléna - Sbor dětí a mládeže SF Brno

Kantiléna Brno, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno
Kantiléna vznikla ze Šlapanického dětského sboru v roce 1956 pod vedením svého zakladatele Ivana Sedláčka. V roce 1967 se ze školního sboru stala výběrová Kantiléna, a ta působí od roku 1984 při Státní filharmonii Brno. Za čtyři desetiletí svého působení absolvovala víc než tisíc koncertů a vystoupení doma, v Evropě, Japonsku a v Severní Americe. Ve svých třech odděleních sdružuje víc než 200 zpěváčků. V dramaturgii uplatňuje vokální polyfonii vrcholné renesance i hudbu soudobou. Ke 40. výročí své činnosti a za špičkovou interpretaci starší i moderní hudby byla Kantiléna vyznamenána Cenou města Brna pro rok 1996 (text z r. 2001).

Jaromír M. Krygel / dirigent

Jaromír Michael Krygel
Dirigent Jaromír M. Krygel je od roku 2009 rezidenčním dirigentem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Absolvoval Konzervatoř v Ostravě a JAMU v Brně obor dirigování ve třídě dirigenta Stanislava Macury. V roce 1997 byl jedním z nejmladších účastníků světové dirigentské soutěže Concours International de Jeunes Chefs d'Orchestre de Besancon. Opakovaně se zúčastnil mistrovských interpretačních kurzů Bachakademie v Praze a Internaationale Bachakademie ve Stuttgartu. Spolupracoval s řadou orchestrů (např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Štátna filharmónia Košice, Štátny komorný orchester Žilina ad). Hostoval ve Francii, Německu, Itálii, Dánsku, Švédsku a Švýcarsku. V roce 2009 byla navázána spolupráce s TV Noe, pro niž nastudoval řadu oratorních děl, která byla natočena a odvysílána v přímém televizním přenosu.

Státní filharmonie Brno

Státní filharmonie Brno
Státní filharmonie Brno je nositelkou velké orchestrální tradice, založené kdysi úsilím mladého Leoše Janáčka. Později se Janáčkovu žáku Břetislavovi Bakalovi podařilo vybudovat v brněnském rozhlase velmi kvalitní symfonické těleso, jež se v roce 1956 stalo základem dnešní filharmonie. Ta se ve druhé půli minulého století hlavním centrem brněnského koncertního života. Umělecký profil orchestru modelovala celá řada vynikajících dirigentských osobností. Dnes je se svými 115 hráči jedním z největších středoevropských orchestrů, rozsahem a úrovní svého působení se řadí nejen k orchestrům pražským, ale také k proslulým tělesům vídeňským. Doma je se svými pravidelnými deseti koncertními řadami a každoroční účastí na Mezinárodním hudebním festivalu Moravský podzim pilířem brněnského hudebního života (text z r. 2001).

Stanislav Macura / dirigent

Stanislav Macura
Stanislav Macura patří k předním českým dirigentům. Je spoluzakladatelem Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc, dlouhá léta působil jako jeho dramaturg a umělecký garant. Pedagogicky působil na VŠMU v Bratislavě a spolupracoval s významnými našimi i zahraničními orchestry. Macurovo dirigentské umění proslulo exaktními přístupy při studiu hudebních děl, romantickým smyslem pro krásu výrazového detailu, velkorysost formy i širokou monumentalitu a především neomylným citem pro díla s maximální filozofickou hloubkou sdělení (text z r. 2001).