Récréation de musique Ensemble

převzal svůj název podle sbírky francouzského skladatele Jeana-Maria Leclaira. Soubor tvoří mladí hudebníci, kteří si jsou blízcí svým chápáním hudby a její interpretace. Pozornost věnují především komorní hudbě vrcholného baroka a raného klasicismu. Všichni jsou absolventy českých vysokých škol. Další inspiraci a poučení získali při svých studiích v zahraničí a také intenzivní koncertní činností. Každý z nich působí nejen jako komorní hráč, ale vystupují také sólově.        

Stanislav Macura / dirigent

Dirigent Stanislav Macura patří k výrazným osobnostem české hudby. Je laureátem nejprestižnějších mezinárodních dirigentských soutěží ve francouzském Besanconu (1973) a o dva roky později Karajanovy soutěže v Berlíně. Během své umělecké dráhy hostoval u desítek špičkových českých i zahraničních orchestrů. Dirigoval ve většině evropských zemí, na Kubě a v Japonsku a vystupoval na významných mezinárodních hudebních festivalech v tuzemsku i cizině. Na svém kontě má téměř 1000 koncertů, více než 100 rozhlasových nahrávek, přes 30 televizních přenosů a cca 700 provedených hudebních děl. Je spoluzakladatelem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, v jehož čele stál plných 15 let - působil zde jako dramaturg i dirigent. Festival si i díky jemu získal značné renomé a zařadil se mezi nejrespektovanější projekty své kategorie v České republice.

Ars Brunensis / sbor

Ars Brunensis je smíšený pěvecký sbor, který je aktivní již skoro čtyři desítky let. Je ceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň, především na poli interpretace hudebních děl období baroka. Činnost Ars Brunensis však nepokrývá pouze tuto oblast vážné hudby. Sbor se také podílí na realizacích projektů jiných hudebních žánrů, jako např. jazz, folklór, muzikál, alternativa apod. Koncertuje pravidelně u nás i v cizině, je zván na hudební festivaly, spolupracuje s významnými soubory a umělci, divadly a kulturními institucemi v Česku i v zahraničí. V posledních letech účinkuje také v operních či muzikálových představeních. Podílel již na více než dvou desítkách CD nahrávek, řadu jeho vystoupení zaznamenal rozhlas nebo televize. Sbormistrem je Dan Kalousek.

Vlastimil Matoušek / shakuachi

Etnomuzikolog a hudební skladatel Vlastislav Matoušek absolvoval kompozici a postgraduální kurz hudební teorie na HAMU v Praze. V roce 1996 jako stipendista Japan Foundation studoval hru na šakuhači u Kifu Mitsuhashiho v Tokiu v a japonskou tradiční hudbu na University of Letters v Ósace. Na hudební fakultě AMU obhájil disertaci Kinetika v etnické hudbě a získal doktorát a v roce 2004 byl jmenován docentem. Ve své hudební praxi působí od 80. letech v alternativní rockové skupině Máma Bubo jako baskytarista. Od roku 2016 působí též v kapele Yamabushi, kde aplikuje postupy etnické hudby a moderní klasiky do rockové estetiky. Nejčastěji ovšem vystupuje s japonskou tradiční flétnou šakuhači, ať už jako sólový hráč, člen souboru Relaxace orientovaným na asijskou klasickou hudbu, tak v příležitostných sestavách soustředěných na fúzi lidové hudby a jazzu. Vedle toho se věnuje i východočeskému folkloru (hraje i na různé typy dud a niněru) a středověké hudbě.

Orchestr, smíšený a chlapecký sbor

Filharmonický chlapecký sbor Kraków vznikl v roce 1951 z podnětu Józefa Suwara. Repertoár se od začátku soustředil na skladby a cappella a účinkování v oratoriích. Pokračovatelem Suwary by sbormistr Bronisław Wietrzny, který se soustředil na interpretaci děl Krzysztofa Pendereckého (St Luke Passion, Matins, Magnificat). Pod jeho veden& ;iac ute;m sbor vystupval v mnoha zemích Evropy a také v Libanonu a Sýrii. Od roku 1993 je sbormistryní profesorka krakovské hudební akademie Lidia Matynian. Sbor kontinuálně spolupracuje s Filharmonií K. Szymanowského Kraków a také s rozhlasovým orchestrem v Katowicích, Varšavským národním filharmonickým orchestrem, Sinfonií Varsovia, Capellou Cracoviensis a dalšími významnými orchestry.

Iva Bittová / etnický zpěv

Iva Bittová je výraznou hudební a uměleckou osobností dneška. Její známost a obliba již přesáhla hranice našeho státu. Jako zpěvačka a hráčka na housle je nezaměnitelná. Sama sebe charakterizuje těmito slovy: „Prošla jsem mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře. Dodnes se hledá pojmenování mého hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. Mé skladby a kompozice vznikají z podnětu všedního života. Důležité je ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudb y vtiskne. Housle mne provázejí a usměrňují celý můj život, obtížná technická cvičení mi dodávají řád, jistotu, a odhalují mé vnitřní pochybnosti. Jsou zrcadlem mých vnitřních snů a představ, které nesnesou povrchnost. Má komunikace je založena na vibraci a rezonanci zvuku houslí a hlasu. Jejich souznění mne vede k dokonalosti, i když vím, že cesta k ní je nekonečná.“

Piotr Nowacki / bas

Basista Piotr Nowacki absolvoval Hudební akademii Grażyny i Kiejstuta Bacewiczówých v Łodzi. Je sólistou Velkého divadla – Národní opery ve Varšavě. Vystupuje i v operních domech v Krakově, Bytomiu a Krynicy. Je finalistou či laureátem řady významných soutěží ( Vídeň, Filadelfie). Vystupoval v rámci významných operních festivalů (Edinburgh, Wiesbaden, Puerto Rico, Granada). Spolupracoval s operními domy v Lodži, Krakově, Vroclavi, Gdaňsku, Bruselu, Mnichově, Antverpách, Bologni a Benátkách.

Lucie Ceralová / alt

Altistka s podmanivým sametovým hlasem Lucie Ceralová absolvovala nejdříve studium germanistiky a nederlandistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a posléze obor operní zpěv na Vysoké hudební škole v Drážďanech. Stala se finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a byla ji udělena cena Společnosti Antonína Dvořáka za nejlepší interpretaci Dvořákovy písně.V roce 2012 debutovala v drážďanské Semperově opeře v novém nastudování Henzeho opery We come to the River. V drážďanské opeře v loňském roce zpívala pod taktovkou Tomáše Netopila jako Vlasta ve Weinberově Pasažerce a paní Revírníková v Lišce Bystroušce. Pravidelně vystupuje i na dalších německých operních scénách, jakými jsou např. Schwerin, Wuppertal, Cottbus, Münster nebo Halle, koncertně na významných mezinárodních hudebních festivalech jako jsou Dresdner Musikfestspiele, Pražské jaro, Merziger Festspiele či Festival komorní hudby v rakouském Lockenhausu, kam přijala pozvání Gidona Kremera. Nahrává pro Český rozhlas a Kulturradio Berlin.

Pages