Sopranistka Iwona Hossa studovala na Hudební akademii v Poznani u prof. Ewy Wdowické.Je vítězkou Grand Prix mezinárodní pěvecké soutěže Marie Callas v Athenách. Vedle toho je laureátkou řady dalších soutěží (Nowy Sącz, Konstanz, Hannover). Debutovala rolí Violetty ve Velkém divadle v Poznani. Vedle toho pravidelně zpívá i v dalších polských i zahraničních operních domech. Spolupracovala s řadou předních dirigentů (David Lloyd-Jones, David Agler, Maurizio Benini, Gabriel Chmura, Charles Dutoit, Kazimierz Kord, Jan Krenz, Jacek Kaspszyk, Stanisław Skrowaczewski, Antoni Wit, ad.). Podílela se na řadě nahrávek pro významné labely (EMI, Naxos). V roce 2011 obhájila titul Ph.D. v oblasti hudebního umění. Působí jako pedagog v Poznani.
Účinkující
Altistka Anna Lublańska studovala na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě pod vedením Krystyny Szostek-Radkowe (1994). Už jako studentka vystupovala doma i v zahraničí. V roce 1994 se stala vítězkou Ada Sari Vocal Competition v Nowym Sączu a lareátkou soutěží v Paříži a Bruselu. Od roku 1993 spolupracuje s Velkým divadlem – Polskou národní operou ve Varšavě, kde vytvořila již řadu rolí. Vedle toho vystupuje jako sólistka v koncertních filharmonických programech. Spolupracuje s řadou vynikajících dirigentů, jako je kupř. Jerzy Maksymiuk, Kazimierz Kord, Jacek Kaspszyk, Marc Minkowski, Jan Krenz, Stanisław Skrowaczewski a Placido Domingo. Známá je i jako interpretka písňového repertoáru (Schubert, Schumann, Brahms, R. Strauss, Schönberg, Mahler, Moniuszko, Karłowicz, Szymanowski, Poulenc ad.)
Basista Piotr Nowacki absolvoval Hudební akademii Grażyny i Kiejstuta Bacewiczówých v Łodzi. Je sólistou Velkého divadla – Národní opery ve Varšavě. Vystupuje i v operních domech v Krakově, Bytomi a Krynici. Je finalistou či laureátem řady významných soutěží ( Vídeň, Filadelfie). Vystupoval v rámci významných operních festivalů (Edinburgh, Wiesbaden, Puerto Rico, Granada). Spolupracoval s operními domy v Lodži, Krakově, Vroclavi, Gdaňsku, Bruselu, Mnichově, Antverpách, Bologni a Benátkách.
Sopranistka Gabriela Eibenová se věnuje zpěvu od dětství. Její první učitelkou byla Libuše Tomišková, na Pražské konzervatoři Luděk Löbl, později studovala u Julie Kennard v Londýně, dnes se zdokonaluje u Magdaleny Hajóssyové. Po absolutoriu na konzervatoři získala stipendium na letní školu staré hudby v anglickém Dartingtonu, následovalo mnoho seminářů s pedagogy jako např. James Griffett, Howard Crook, Peter Kooy, Peter Mikuláš. Gabriela začala spolupracovat se soubory staré hudby u nás i v zahraničí (Pražští madrigalisté, Capella Regia, Musica Florea, Collegium Marianum, Collegium 1704, Arte Dei Suonatori, Orquestra Barroca de Sevigla). Kromě staré hudby se věnovala spolupráci se symfonickými tělesy, účinkování na divadelních scénách, písňovým recitálům a soudobé hudbě. Natočila přes 30 CD nahrávek.
Sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová pochází z Uničova. Vystudovala brněnskou konzervatoř a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně u Natalie Romanové-Achaladze. Účastnila se mistrovských pěveckých kurzů u Petera Dvorského, Reginy Renzowé a Gabriely Beňačkové (2010 a 2011). Je laureátkou Písňové soutěže Bohuslava Martinů v Praze. Externě působí v Janáčkově divadle v Brně a v Moravském divadle v Olomouci. Za roli La Folie v opeře Platée J. Ph. Rameaua v rámci Znojemského hudebního festivalu (česká premiéra, natočeno Českou televizí) byla nominována v širší nominaci na cenu Thálie pro rok 2014. Věnuje se nejen opernímu, ale též koncertnímu zpěvu.
Hlavním posláním souboru Capella Ornamentata je autentická interpretace převážně duchovní hudby 16. a 17. století a prezentace v České republice zatím méně známých dechových nástrojů jako je cink, barokní pozoun, dulcian a dalších. Jeho členové působí v renomovaných českých i zahraničních souborech staré hudby. Má na svém kontě řadu prestižních vystoupení v České republice i v zahraničí a do svých projektů zve zahraniční hudebníky. V letech 2010 a 2016 se Capella Ornamentata prezentovala v programu České televize v pořadu Terra musica.
absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Již během tohoto studia se zajímal o tzv. historicky poučenou interpretaci staré hudby. Ve hře na cink byl zpočátku samoukem a své první koncertní zkušenosti získával v souboru Ritornello. V roce 2005 zahájil studium hry na cink na interpretačních kurzech v Praze a ve Francii u francouzské cinkenistky Judith Pacquier. V roce 2007 založil vlastní soubor Capella Ornamentata se zaměřením na hudbu 16. a 17. století.
absolvoval Pražskou konzervatoř u Zdeňka Jankovského, soukromě se pak dále zdokonaloval u Václava Zítka. Koncertní činnost Jaroslava Březiny je nesmírně bohatá, především pak v projektech barokního a klasického repertoáru a to na koncertních pódiích v České republice, Rakousku, Norsku, Itálii, Německu, Francii, Španělsku ale i Japonsku. Od roku 1993 je sólistou opery Národního divadla, kde vytvořil bezpočet rolí českého i světového repertoáru. Ze zahraničních operních domů jmenujme alespoň uznávaný Teatro Real v Madridu. Spolupracoval s významnými dirigenty světového renomé i významnými orchestry v čele s Českou filharmonií. Pro Deutsche Gramophon natočil CD Rybovy České mše vánoční. Jako sólista se podílel také na nahrávce Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis pro společnost Supraphon, která získala Cannes Classical Awards za rok 2002. Účinkuje na mezinárodních hudebních festivalech a spolupracuje s Českou televizí.
Sopranistka Lucie Silkenová se řadí k vyhledávaným českým operním pěvkyním. Studovala na pražském Gymnáziu J. Nerudy s hudebním zaměřením a pak následovala Hudební fakulta AMU, kde byl jejím pedagogem Ivan Kusnjer. Své pěvecké umění tříbila na mistrovských kurzech v Anglii, Španělsku, Německu a Rakousku. Už během studia na HAMU na sebe upozornila spoluprací s J. Suchým v divadle Semafor, ale i vystoupeními v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Účastnila se řady domácích a zahraničních interpretačních soutěží. Právě zde si jí všimli zástupci tří významných divadel (Národní divadlo Praze, Státní opera Praha a Státní divadlo Košice) a její vystoupení ocenili nabídkou hostování na tamních scénách. Dále hostovala v divadlech Teatro Regio Torino, F. X. Šaldy v Liberci, J. K. Tyla v Plzni, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a spolupracuje s Komorní operou Praha na zahraničních turné (Japonsko, Španělsko, Francie, Německo, Švýcarsko). Neméně úspěšně si vede i v oblasti koncertní. Natočila několik nahrávek se společnostmi Navona Records, ArcoDiva a Český rozhlas.
Barytonista Roman Hoza je absolventem brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Dále se zdokonaloval na Universität für Musik ve Vídni, v programu Young singers project při Salzburger Festspiele a rok a půl byl také členem operního studia Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. V současnosti je R. Hoza sólistou Janáčkovy opery v Brně a pravidelným hostem dalších českých operních domů. Brněnskému publiku se představil mimo jiné jako Don Giovanni, Guglielmo (Cosi fan tutte), čert Marbuel (Čert a Káča), Jaufré Rudel (Láska na dálku) nebo Belcore (Nápoj lásky).
Ars Brunensis je smíšený pěvecký sbor, který je aktivní již skoro čtyři desítky let. Je ceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň, především na poli interpretace hudebních děl období baroka. Činnost Ars Brunensis však nepokrývá pouze tuto oblast vážné hudby. Sbor se také podílí na realizacích projektů jiných hudebních žánrů, jako např. jazz, folklór, muzikál, alternativa apod. Ars Brunensis koncertuje pravidelně u nás i v cizině, je zván na hudební festivaly, spolupracuje s významnými soubory a umělci, divadly a kulturními institucemi v Česku i v zahraničí. Od roku 2000 je sbormistrem Dan Kalousek. V posledních letech účinkuje Ars Brunensis také v operních či muzikálových představeních. Sbor se podílel již na více než dvou desítkách CD nahrávek, řadu jeho vystoupení zaznamenal rozhlas nebo televize.
Moravská filharmonie patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Sídlí v historické metropoli Moravy a již 75 let funguje jako centrum hudebních aktivit v kraji. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za všechny jmenujme například dirigenty Otto Klemperera a Václava Neumanna, houslisty Josefa Suka a Gidona Kremera či violoncellistu Pierra Fourniera. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.
Dirigent Stanislav Vavřínek vystudoval na brněnské konzervatoři flétnu a dirigování. Ve studiu dirigování pak pokračoval na pražské HAMU u profesorů Elišky, Vajnara a Štycha. Po dokončení absolvoval mistrovské kurzy Roberta Benziho ve Švýcarsku.V letech 1994 -1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, který pod jeho vedením získal řadu ocenění:1. cena (s nejvyšším oceněním soutěže "Suma cum laude") na mezinárodní soutěži v belgickém Neerpeltu (1995), 1. cena v národní rozhlasové soutěži Concerto Bohemia (1995 a 1996). V roce 19 97 pak následovala v téže soutěži cena absolutního vítěze. V roce 1998 dirigoval Mezinárodní mládežnický orchestr na závěrečném festivalovém koncertě v japonské Shizuoce. V letech 1999 - 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice, od roku 2008 ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze. Jako host spolupracoval s významnými českými, evropskými i zámořskými orchestry, jako např. Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Hamburger Symphoniker, Gdaňská filharmonie a další. Dirigoval v Německu, Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Polsku, Španělsku i Japonsku.
Altistka Jana Sýkorová, sólistka Státní opery Praha od roku 1999, ztvárnila již řadu titulních rolí, kupř. v operách Carmen, Faidra, Orlando Furioso, Sloní muž a Mignon. V roce 2002 zaujal mezinárodní kritiku její výkon v premiéře opery Joseph Merrick zvaný Sloní muž v Nice, která byla zaznamenána i na DVD labelu Marco Polo. V témže roce převzala roli Carmen v Národním divadle po Dagmar Peckové a web Forum Opera ji roku 2008 označil za „jednu z nejzajímavějších současných Carmen“. V roce 2007 debutovala rolí Maddaleny ve Verdiho Rigolettovi v londýnské Královské opeře Covent Garden, kam se za rok vrátila s rolí Mercédès a jako cover titulní role v Carmen. Vystupuje i jako sólistka na symfonických koncertech po celém světě. Zvláště významné byly její koncerty s Gerdem Albrechtem, úspěšné bylo provedení Janáčkovy Glagolské mše s NHK v Tokiu pod taktovkou žijící legendy Charlese Dutoita a účast v realizaci Brahmsovy Altové rapsodie s Ingo Metzmacherem.
Tenorista Tomáš Černý hostuje na domácích i zahraničních operních scénách, z nejvýznamnějších jmenujme např. Staatstheater Nürnberg, Theater Basel, Opernhaus Zürich nebo Staatsoper Stuttgart. V zahraničí je Tomáš Černý považován za specialistu na český, zejména Dvořákův koncertní repertoár – kupř. nahrávka Dvořákova Requiem získala v roce 2011 prestižní japonské ocenění Tokusen. Je držitelem ceny Thálie 2000 za hlavní roli v Lehárově Zemi úsměvů a ceny Libuška na festivalu Opera 2005 za ztvárnění Edgara v Donizettiho Lucii di Lammermoor. Je častým hostem prestižních domácích i zahraničních festivalů (Dresdner Musikfestspiele, Milano Musica, Pražské jaro, Mezinárodní festival soudobé hudby Varšavský podzim) i operních scén (Národní divadlo a Státní opera v Praze, Komische Oper Berlin, Staatstheater Wiesbaden, Slovenské národné divadlo v Bratislavě ad.). Spolupracoval s orchestry, jako je např. Česká filharmonie, Tonhalle Orchester Zürich, Filharmonia Narodowa ve Varšavě, Gewandhaus Orchester Leipzig, Bremer Philharmoniker, Brbantská filharmonie, Odense Symfoniorkester, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, Orquesta Nacional de España, Royal Liverpool Philharmonic nebo RAI Torino.
Basista Martin Gurbal´vystudoval zpěv na konzervatoři v Košicích u Ľudmily Šomorjaiové. V Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech (1996) se stal absolutním vítězem. Po svém prvním angažmá v opeře Státního divadla Košice je od roku 2001 sólistou opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Současně hostuje na dalších operních scénách – v Národním divadle v Praze, Národním divadle v Brně, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě aj.. Operní repertoár M. Gurbaľa zahrnuje víc než 25 rolí basového oboru. Za roli Dona Giovanniho získal nominaci na cenu Thálie za rok 2007. Spolupracuje se Slovenskou filharmonií, Státní filharmonií Košice, Státním komorním orchestrem Žilina, Janáčkovou filharmonií v Ostravě a dalšími předními orchestry.
Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) patří k světové interpretační špičce. Vystupuje na všech evropských prestižních festivalech i významných koncertech, vyniká vysokou profesionalitou a mimořádným hudebním cítěním. V čele stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje padesát let. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, loni pak za dlouholetou uměleckou činnost Cenu města Brna v oboru hudba.
Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Přestože sbor hostuje na nejvýznamnější zahraničních festivalech, domácí publikum ho může slyšet na mnoha koncertech i v České republice. Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění.
Myšlenka na založení symfonického orchestru vznikla ve Zlíně již ve dvacátých letech minulého století. Krátce po osvobození se vytvořil základ Symfonického orchestru n. p. Baťa. První koncertní vystoupení orchestru se datuje 30. dubna 1946. Název orchestru v průběhu doby prošel několika změnami. Na začátku roku 1989 byl přejmenován na Filharmonie Bohuslava Martinů. Postupně z něj vyrostl významný český orchestr, jehož umělecký profil utvářela řada vynikajících šéfdirigentů a stálých či hostujících dirigentů. Od sezony 2015 – 16 je šéfdirigentem Vojtěch Spurný. Do jeho repertoáru patří velká symfonická díla, ale též skladby přesahující i do oblasti jazzu, šansonu nebo populární hudby. Koncertní činnost orchestru má v současnosti základ ve třech řadách abonentních, mimoto však orchestr vystupuje v množství dalších koncertů ve Zlíně i jeho regionu. Hostuje též ve všech významnějších centrech České republiky, zahraniční turné přivedla orchestr do řady evropských zemí a USA (Carnegie Hall). V roce 2016 vystoupila Filharmonie Bohuslava Martinů jako první český orchestr po 57 letech v Indii. Již od roku 1972 je FBM Zlín pořadatelem ojedinělého mezinárodního festivalu mladých koncertních umělců Talentinum, dále organizuje podzimní mezinárodní hudební festival Harmonia Moraviae. Pravidelnou součástí činnosti orchestru je i spolupráce s rozhlasem a televizí, stejně jako nahrávky na zvukové nosiče. Od ledna 2011 Filharmonie sídlí v nově postaveném Kongresovém centru Zlín, které navrhla známá česká architektka Eva Jiřičná.